Blog přestěhován

Přesměruj mě na nový blog

PRO ANNA a já?

17. října 2017 v 22:08 | Elsie |  Já & můj život
Původně jsem článek chtěla pojmenovat trochu jinak... Ale nakonec jsem se rozhodla pro tento název hned z několika důvodů...

Asi bych začala dobou před tím, než to vše začalo. Byla jsem 15ti letá dívka. Měla jsem své starosti a rozhodně mezi ně v té době nepatřila váha. Řešila jsem problémy se spolužáky, první lásku, pravidelně se opakující hádky s mamkou a jiné puberťácké starosti.

Tehdy mi mamka řekla:
"Dneska jsem na Facebooku četla o 'Elite Model Look' je to modelingová agentura a za měsíc začínají hledat nové dívky do jejich agentury, nechtěla by jsi to zkusit? Máš na to obličej, určitě tě vezmou."

Samozřejmě, říkám si: můžu to zkusit. Za pokus nic nedám...

Mamka mě upozornila, že bych ale do castingu mohla pár kilo schodit, protože, přeci jen mají raději dívky drobné postavy ( 60,90, 60 nejlépe ).
Začala jsem se tedy poprvé v životě pokoušet zhubnout. Zdálo se mi, že jsem trochu zhubla a byla jsem moc spokojená. V té době jsem měla 58 kg na 168-9 výšku. Což je podle doktorů naprostý ideál.

Nastal den castingu.
Přišli jsme tedy do obchodního centra kde se celá akce měla pořádat. Přede mnou se rýsovala vcelku dlouhá fronta velmi hubených a vysokých slečen. Připadala jsem si mezi nimi malá a tlustá...

Neuvěřitelně mi celá tato záležitost schodila sebevědomí. Chtěla jsem se jim podobat, být krásná, štíhlá a vysoká. Začalo období experimentování s dietami a jinými metodami podpory hubnutí, ale bohužel jsem moc nehubla. Ne tedy tolik, kolik jsem chtěla.

Nakonec jsem se přestala hlídat a váha vystoupala na 62 kg.

Tehdy jsem na internetu narazila na termín PRO ANNA. Říkala jsem si... co to asi je?
Nakonec jsem se tedy dohledala že je to zkratka pro Anorexii. Je to takové heslo, pro lidi které jí trpí.
To mi bylo 16 a já začala být posledlá hubnutím. Začala jsem vyhledávat blogy s podobnou tematikou. Říkala jsem si, že některé jídelníčky PRO ana holek byly opravdu přehnané, a že já to tak daleko zajít nenechám.
Našla jsem si na internetu plán kalorií na měsíc. ( denní jídlo se pohybovalo někde mezi 300-700 kaloriemi )

Začal první týden. ( Začáteční váha 62 kg )
Pocit hladu mi dělal dobře. Cítila jsem se opravdu dobře. Vše co jsem jedla byla jen čísla. Nevnímala jsem, co jím. Šlo mi pouze o kalorie a čím míň tím líp.
Po týdnu jsem zhubla 4 kila ( 58 kg ). Cítila jsem se líp a líp.
Po 2 týdnech jsem zhubla další 3 kila ( 55 kg ). Byla jsem se sebou mnohem spokojenější a spokojenější.
Začínala jsem cítit pokrok, lidé se ptali " ty jsi zhubla? Sluší ti to! "
Ale přišel 3 týden.
Začala jsem se cítit divně. Měsíc bez pořádné stravy, bez vitamínů ( Byla jsem vegetarián, o to hůře.. ).
Motala se mi hlava, cítila jsem nechuť k jakékoliv aktivitě. Byla jsem bez života... Začalo se mi dělat mnohem více akné v oblastech obličeje, které dávaly jasně najevo, že něco neni v pořádku s jídlem, bolest žaludku, bolest svalů a kostí a pohyb mě neuvěřitelně vyčerpával.
Čtvrtý týden už mi bylo neuvěřitelně mizerně ( váha 54 kg ).
Bolest hlavy, neustálá nevolnost, motání hlavy, nemohla jsem pomalu jíst, můj žaludek už na to nebyl zvyklý a každým soustem jsem ho přetěžovala. Bylo mi špatně z jídla. Ze všeho... Strašně jsem se tenkrát lekla, co se to se mnou děje.

To byl impulz k tomu, něco sníst. Mamka už si také začínala všímat, že něco není úplně v pořádku, a tak mě při jídle hlídala.

Uběli dva týdny a já začala zase normálně jíst. Do 2 měsíců jsem opět přibrala na 58 kilo.

A opět jsem se onrátila na kamarádku anu.
Uběhlo půl roku a já si úplně zničila tělo. Diety, přežírání, diety...

Už to nešlo, měla jsem velký problém. A tohle nebyl ani trochu můj vysněný život...


Začala jsem se zajímat o zdravou stravu a snažila se vrátit sama sobě trochu života.
..................
Je to moc dlouhé, budu to muset rozdělit :D.
Jestli jste dočetli až jsem, gratuluji a vyhráváte zlatého bludišťáka.
DO druhého článku napíšu jak vše dopadlo, bohužel... Tohle je opravdu moc dlouhé :D

Pokud máte/ měli jste někdo podobný problém, můžete mi napsat buď do komentáře, nebo na email: eliz127127@gmail.com budu moc ráda, když se podělíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beepinka beepinka | Web | 12. listopadu 2017 v 11:08 | Reagovat

Obdivuju tě,že ses takhle svěřila. ♥ Jednu dobu jsem jedla úplně minimálně,takže trochu vím, o čem mluvíš. Každopádně doufám,že jsi se z toho dostala a jsi zdravá a v pořádku.
Jinak omlouvám se, že na žádost o spřátelení odpovídám už teď ^^. Mám toho moc ^^ Každopádně moc ráda spřátelím. Máš to tu krásné a hned první článek mě zaujal :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama